Uroflowmetrie slouží ke změření intenzity močového průtoku vývodnými močovými cestami a ke zhodnocení vyprazdňovací funkce močového měchýře. Uroflowmetrie je neinvazivní vyšetření a řadíme ji do tzv. urodynamických metod. Prostřednictvím uroflowmetrie lze diagnostikovat příčinu poruchy průtoku močovou trubicí a močovým měchýřem. Vyšetření probíhá ambulantně a nevyžaduje žádnou přípravu ani nezatěžuje
Tuto vyšetřovací metodu vám může doporučit praktický lékař, urolog či gynekolog v případě, že trpíte konkrétními zdravotními obtížemi. Před uroflowmetrií pacienti obvykle absolvují další vyšetření, aby mohl lékař vyloučit infekci močových cest. Uroflowmetrie je doporučována především pacientům s poruchou otoku moči z močového měchýře nebo pacientům s močovou inkontinencí, což je naopak samovolný odtok moči. Trápí převážně ženy, pro které je inkontinence velmi nepříjemnou záležitostí, a na jejím vzniku se mohou podílet časté porody, pravidelně užívané léky a prodělaná onemocnění, ačkoliv na vyvolání nemoci může mít vliv i charakter zaměstnání a sportování.
Při močové retenci dochází zase naopak k zadržování moči v močovém měchýři, protože moč nemůže odtékat močovou trubicí. To zapříčiňuje zúžení nebo úplný uzávěr močové trubice kvůli nádoru, zvětšené prostatě či jiné neurologické chorobě. Uroflowmetrické vyšetření zhodnotí funkčnost vývodných močových cest a lékař na základě výsledků doporučí vhodnou léčbu a další postup.
Na toto vyšetření není potřeba se nijak speciálně připravovat, uroflowmetrie nepředstavuje ani žádné omezení v jídle, pití či užívání léků. Důležité je pouze mít v těle dostatečné množství tekutin, aby se pacient mohl na pokyn lékaře vymočit. Uroflowmetrie probíhá ambulantně a nepředstavuje pro pacienta žádnou zátěž či omezení.
Vyšetřovaná osoba vykoná potřebu do speciální toalety s průtokoměrem (uroflowmetr). Proud moči dopadá na rotující disk, který je zároveň proudem brzděn. Výsledkem je křivka zaznamenávající změny otáčení a informace o rychlosti proudu i maximální a průměrné hodnoty průtoku moči dolními močovými cestami. Lékař pak křivku interpretuje. Objem moče měří kalibrovaný odměrný válec, důležité je i změření doby močení pomocí časového měřiče.
Ani po vyšetření není pacient nijak omezen a odchází domů, kde se věnuje běžným denním aktivitám.
Výsledná křivka tvoří obvykle jen část výsledků, neboť pro diagnózu příčiny zdravotních obtíží pacienta bývají nutná i další vyšetření. Lékař tak může vhodnou léčbu i další postup stanovit až ve chvíli, kdy má k dispozici veškeré dílčí výsledky různých vyšetření.